Minulé úterý jsem se s mojí spolužačkou Karen vydal na hřebeny. Jen tak, po škole...hory člověku chybí, a dívá-li se na ně, na modravé hřebeny, z okna školy, vábí ho o to více. Vyjeli jsme na Ramzovou a jako odpolední výlet - odstraňovač horského absťáku - přešli Šerák, Keprník(1423 m n.m) a přes Skalní okno a Točník sestoupili do Filipovic. Nádherné hory v krásný čas roku. Jen ve středu jsem nemohl uvěřit, že bych měl jít zase do šokly (ehm, školy:).
Tady je pár fotografií z větrných hřebenů. Jako motivace pro čtenáře, podniknout něco i v týdnu. Nedat se ubíjet školou a prací. Jen kdyby tam člověk mohl trávit méně času. A mít svobodnější a divočejší dny...
Kača a barvící se borůvčí. Obzor uzavírá Keprník.
Skrytý památník jen nedaleko značené stezky. Snad nějakému spisovateli...musím to ještě zjistit.
Vrchol Keprníku. Hučící vítr. Celkem fučelo.
Zlověstné mraky prosvěcuje slunce - dar života.
Na Skalním oknu. V puse mám sójové řezy.P.S. Je sobota večer, právě jsem se vrátil z Orlíku - nádherné hory. Okolo mě ještě trošku září slunce a na sítnici se mi promítají měděné buky. Podzimní hory...
Žádné komentáře:
Okomentovat