aneb kamzíci, rozbředlý sníh, popadané stromy, rudé listí, vodnaté potoky, šedé nebe, inverze, rozmáčené borůvky, mlha, mrholení, sněžnice, divoká necesta.
Kolik toho jde zažít v jediném dni?
Říjnové Jeseníky! Hory dle mého srdce. Na jejich divokost a bílý sníh se snáší rudé listy javorů.
Podívejte se se mnou...
Bílá Opava se z populární turistické trasy promění na divočinu jakoby kouzlem. Stačí málo, sněhová kalamita.
Aljašské pocity v Jeseníkách, bíložlutá řeka a čvachtavý sníh.
Místy po stehna ve sněhu, kalhoty cucají vodu. Kvůli terénu si ani nemá cenu nasazovat sněžnice.
Kuba fotí kamzíky. V současnosti se uvažuje o jejich vystřílení v Jeseníkách, pro jejich nepříznivý vliv na vzácné rostliny a protože jsou v Jeseníkách nepůvodní. Bylo by jich škoda.
Já na skále strmící se nad dolinami.
Kamzíci! Ani ne moc plaší, strávili jsme s nimi nezapomenutelnou hodinu a půl.
Sníh, trávy, mlhy. Snový obraz dokreslují poskakující horské kozy. Kde jsme?
Kuba a klesající mračna. Radost v duši, mokré kalhoty i boty, studené tváře a špinavé ruce.
Večerní inverze. Scházíme z hor, nakonec chytneme stopa, díky kterému spíme doma a ne pod převisem - to kvůli snažší cestě do školy. Ale už se těším na noci pod skalní klenbou, hvězdnou oblohu, večerní mráz a ohně, nesoucí světlo a žár dodaleka a do zkřehlých rukou.
4 komentáře:
Ahoj Vašku! Já jsem před sněhovým přívalem emigroval právě do Litovelského Pomoraví, mezi Moravičany a Litovlí. Úžasné území, dančí říje, podzim jak má být. Na zimu se těším ale její čas ještě příjde, podzim je nádherný a nechci si ho zkracovat. Je skvělé bydlet pod moravskými "velehorami" a mít tak blízko do luhu. Petr z Kout
Jsi nejen velký milovník naší fantastické jesenické přírody, ale i básník. Stejně jako ty si myslím, že každé počasí je krásné. Když je venku tak jako například zrovna teď (prší), všichni říkají, to je hnusně, a já na to - každé počasí je krásné. Dnes je to šest týdnů, co se na to všecko musím kvůli zlomenému kotníku koukat jen z okna, ale lékařské vyhlídky jsou dobré a snad ještě letos vyjdu nebo vyjedu (proboha ne autem) aspoň kousek za město, třeba ke Svornosti, odkud publikuješ foto Nebuď posera. A teď přecházím na Mapy.cz, abych si ujasnila, kudyma byl váš výlet a kde jste vlastně viděli ty kozy! Jarmila.
Nemohu sice říci, že jsem kolem Pradědu nikdy nešlapala, avšak tento kraj a tyto turistické cesty, asi dost obléháné turisty, znám málo a kamzíky jsem vlastně viděla jen na obrázku. Zde je odpověď na otázku v článku: Kamzíky jste fotili na samotném Pradědu anebo na nějaké jiné hoře poblíž Praděda,vy jste schopni v jednom dni toho prochodit hodně. Moje otázka: Šli jste tam opět přes Jelení loučky? Jarmila.
Děkuji za pěkné komentáře. Jsem rád, že blog sledujete, i když píšu opravdu hodně nepravidelně.
Pomoraví zatím neznám, ale není daleko, tak se to snad zlepší. V životě jsem neviděl ve volné přírodě daňka.
Kde jsme byli? Od Pradědu to nebylo daleko, ale rozhodně tam nevede - ani poblíž - turistická trasa. Není to žádné tajné místo a kdo tam byl, tak podle fotek pozná. Nechci to nikde psát, už kvůli kamzíkům, kteří nebyli moc plaší a možná časem začnou.
Těším se, až vás potkám na horách.
V.
Okomentovat