Orlí vrch

Další geniální:) den sotva začínajících vánočních prázdnin. Dnes už jsme ale měli ve škole volno a navíc přijel Jirka ze školy z Prahy, skryté pod inverzními mraky. Vydali jsme se skrz hluboké sněhy na Orlík. Já, Jirka Pete. Peteho jsme sebou vzali místo sněžnic a byla to chyba. Nahoře bylo sněhu opravdu hodně, ale aspoň měl Peťa parádní zážitek.
Po desáté jsme se vydali autobusem do Horního Údolí, a protože nám na této trase platí studentská sleva, tak Peťa platil za lístek dvě koruny a já pět. Jirka bez slevy sedm:). Vyskočili jsme na točně autobusu a lezli vzhůru do hor.
Pod horami se stále převalovaly mraky a viditelnost byla úchvatná. Z Orlíku jsme viděli vysoký a bílý hřeben Krkonoš i moře lesů v Beskydech. Prašan nás oslepoval silnou sluneční září a okolo našich kroků poletovaly krystalky sněhu jako písek.
Parádně jsme se nasmáli, polopralesním lesem seběhli z hor a bořili se do hlubokého sněhu. Myslím, že budeme mít na co vzpomínat:). Hlavně Peťa, toho jsme dnes dobře zlikvidovali.

Kobrštejn, skalní hrad nad Černou Opavou.

Lesní promítačka a Jirka:)

Na Orlíku.

Praděd a Černý vrch proti slunci.

Výhledy nad mraky.

Naše cesta, sněžnice by se hodili.

Mlhy v dolinách Nízkého Jeseníku, v dáli Beskydy.

Medvědí vrch a rozlehlé, pusté Medvědí sedlo.

Posed z božským výhledem. Za ním Příčná hora.

Náladová. Nízká mlha nad údolím Černé Opavy, Medvědí vrch a Orlík.

Stoupáme z mlh na sluneční pláně.

V mlžných dolinách.