Přes zimní Jeseníky

Dnešní den byl dlouhý, od samého rána. Ale nádherný, sněžný a mrazivý. V šest hodin ráno jsme s Jirkou nasedli do autobusu a nakonec vyjeli až na Ovčárnu. Nebudu popisovat všechno, ranní podupávání na Hvězdě, vtipkování ani sílu vichru na Vysoké Holi. Je toho hodně, snad mi pomůžou fotky.

Túru bych mohl rozdělit na tři odlišné části. Tak tedy:

Bílé peklo

Z Ovčárny jsme lehce a lehkomyslně začali stoupat na Vysokou Holi (1464m n.m.), nahoře se nám podařilo parádně promrznout až omrznout a navíc jsme úplně zbloudili. Nevěřil bych, ale opravdu jsme chodili v kruhu až osmičce po rozlehlé pláni. Dosti dezorientovaní a promrzlí. Pocitově bylo jako -20 C. Fučel silný vichr a my bloudili po planinách.


Ale povedlo se nám najít přísně chráněné Petrovy Kameny, místo sabatů čarodějnic, ale dnes se tu spíše čerti ženili:). Díky naší vyčurané značce někde na pláni jsme poznali, jak beznadějně bloudíme (takže se netočil vítr:) a vydali se na ústup. Dnes nás hřebeny odrazily.

Vrátili jsme se po našich, už téměř neznatelných, kličkujících stopách na Ovčárnu, zalezli do jakési předsíňky a vymysleli náhradní plán. Dnes bylo bez šance dostat se na Mravenečník. Chvíli jsem necítil levou ruku, ale hned začala bolet a opuchly mi konečky prstů, takže jsem si připadal jako rosnička. S Jirkou jsme byli pokrytí námrazou a pořádně zmrzlí a kolem se začali trousit první probouzející se lidé. Nevěřil bych, že na pláních o sto padesát metrů výše je taková slota.

Takže náhradní plán. Vydali jsme se na vodopády Bílé Opavy.

Cesta je tudy v zimně uzavřená a neschůdná,to nám ale nevadilo. Oproti hřebenům tu bylo skoro útulno, vichr zůstal někde nahoře. Klesali jsme strmým údolím podél hučící řeky. Nakonec jsme museli sundat sněžnice, kvůli lezení po žebříkách, traverzování svahu a tak. Ale sníh byl lehký a prachový a šlo se nám dobře.

Občas byl svah prudký tak, že hrozilo sklouznutí hluboko dolů k řece.

Nádherné jesenické ledy.
Přelézání polomu ve spodní části údolí.

Až se nám podařilo slézt údolím Bílé Opavy, vydali jsme se do skalnatého kraje.
Přešli jsme opuštěný hřeben Lyry a Žárového vrchu, který je plný rozeklaných skal a skalek.

Zasněžené skály dost klouzaly.

Na Lyře.

V bivaku na žárovém vrchu, tady se asi vydáme na vánoční putování.

Anebo tady? Našli jsme nádherný převis, který přímo lákal k přenocování.

Přes skály a opuštěné lesy jsme došli až do Vrbna a odtud stopem (než nás někdo vzal, tak jsme málem bídně zmrzli) do Heřmanovic a znovu stopem až domů. Nádherná výprava přes vysoké i lesní Jeseníky. A navíc jsme poprvé jeli stopem v BMWčku:)