Miloslav Nevrlý, ptáček s horkou duší

...skautskou přezdívkou Náčelník, prošel většinu krajin Československa i horstev rumunských, východních Karpat. A nejen, že je prošel, nezapomněl se dívat. "Viděl jsem kraje, jejichž mír, čistotu, samotu a krásu si budu pamatovat celý život."A o tom všel napsal snad nejkrásnější knihu, kterou jsem kdy otevřel. Karpatské hry. Už první strana začínala věnováním:

Kuskoonokvovi, ptáčkovi s horkou duší


Karpatské hry jsem dostal na prvním táboře na Slezské Hartě. Ani nevím, kolikrát jsem je četl, listoval nimi, pročítal. Zůstaly však hluboko ve mně, v mém srdci.
Ale i jiné knihy Náčelník napsal. Knihu o Jizerských horách - o kraji lesů a rašeliny na severu Čech, Nejkrásnější sbírku, nádherný popis každého národního parku a chráněné krajinné oblasti Československa - textíky kdysi vycházeli v časopise Skaut-Junák. Chvály Zadní země - milostné vyznání kraji Jetřichovických stěn, rozeklaných skal a roklí mezi řekou a hranicí, Zadní zemi.
A Větrné toulání (z výborné roverské edice Letokruhy) - soubor textů, povídek, které vycházely porůznu v časopisech a almanaších.
Karpatské hry, bible větrných tuláků, lyrický popis karpaských horstev nedalekého a přece tajemného Rumunska. Také je to popis poutnických her. Prožitků, které může poznat každý poutník - stačí jít tam, kde vítr ještě sklání zástrupy trav pod tvýma nohama a letí po horách. A mít srdce otevřené. Vždyť "tělo je kůň a duše jezdec a nad nimi ve větru vlaje korouhev lehkomyslnosti."
A z této knihy tady občas připíši poutnickou hru, která se mne zrovna dotýká. I přesto, že od napsání Karpatských her přešlo již mnoho sluncí, hry nezestárly. Ostatně posuďte sami...
"Neznámo před tebou, neznámo za tebou, vstříc ti běží jen tchoří tlapky noci. Sladká, nebeská vteřina svobody!" Rumunské Karpaty

Některé Náčelníkovy knihy