"Nebezpečí, které člověku v lesích hrozí není způsobeno divočinou. Hrozí mu střelná zbraň v době, kdy na kmeny stromů jsou přibíjeny výstražné listy: Odstřel spárkaté zvěře. Vstup do lesa zakázán."
V podzimních horách je jelení říje v plném proudu a běžec musí vědět, že už nejde pobíhat za nocí lesem jako v požehnaném měsíci červnu. Že mi bude v tréninku bráněno i za jasného, modrozlatého dne jsem nečekal. Běžel jsem lesem, měl jsem nové boty a bylo třeba je pořádně vyzkoušet. Běžel jsem vzhůru jen pomalu zarůstající zlatohorskou sjezdovkou a klidný podvečer se plnil potem. Poté se svah narovnal a krok prodloužil a zase vzhůru lesem. Krátká rovinka před posledním výškovým stupněm, ještě asi sto výškových metrů. Po vrstevnicové cestě za mnou slyším džíp. Lehce odbočím do strmého úvozu a mizím v hloubce lesa.
"Hej, tady nemůžeš běžet." slyším volat. Pár skoků dolů, stojím u auta. Myslivec, či nimrod, mi vysvětluje, že tady budou lovit a že vyplaším vše na míle daleko. Tak rád bych...
Myslivec je přesto milý, tady nahoře je teď obsazený skoro každý posed, jeleni říjí. Dobrá tedy, nebudu tady plašit nebohé jeleny. Poběžím dál a pak níž, není zbytí. Také nechci, aby nějaký šílený nimrod poslal kuli za mnou, té bych neutekl. Běžím dál po vrstevnicové cestě a kamínky odskakují. Přesto se zastavím u tenké lesní pěšinky, na hřeben není daleko, běžím rychle vzhůru. Na Táborských skalách, rozsoše Příčné hory, stojím na skále a dálka lehá do večera. Je čas běžet dolů. Ještě krásná půlhodinka běhu večerním podhůřím, kolem Černých jezer a zlatých javorů až domů. Večerní mír, myslím na jeleny zblázněné láskou, střelba až zatroubí. Myslím na velikého jelena, kterého jsem minulý rok spatřil tváří v tvář v lesním průseku. Kde jsou teď jeho stezky?
"Když se ozval výstřel, pamětliv pouček a závěrů za školení civilní obrany, padl jsem na břeh řeky hlavou směrem od výbuchu a tvář zabořil do trávy.
Voněla vlhkou hlínou a oddenky puškvorce."
Na konci týdne přinesu souhrn, kolik a jak se mi podařilo naběhat. Moc to zatím nebude, protože čtyři dny strávím túrami na horách, ale od příštího týdne se začínám snažit. Dnes to byl relativně svižný běh horským terénem, 1:25 minut běhu a 500 metrů převýšení na Táborské skály.
Citace jsou použity z knihy Malování podzimu od Jaromíra Wolfa. Na fotografii západní svah Příčné hory.
Žádné komentáře:
Okomentovat