Snad jen krátce, trochu rada. Neseďte a nenechejte sebou vláčet, utíkejte třeba ranním lesem.Dnes jsem měl ve škole až na devět, pro někoho možná příležitost pospat, ale podzimní jitro táhne ven.
Ráno, obloha doširoka modrá, bledá. Slunce za kopcem, zář mu nahrazují špičky javorů. Mávají a volají: slunce! slunce! Jinak se dívá na krásu, když nespěcháte na vlak. Do lesa je blízko, blahoslavené Zlaté Hory. Běžím jen pomalu, tělo se zvolna zahřívá a probouzí. Vnímá a dýchá. Slunce nedaleko, za horami. Vítá mě Medvědí louka, suchá tráva, horní konec ozářený. Lehce běžím. A už ho vidím, ranní pozdrav, zářící. A znovu se spouštím do lesa, děkovná píseň se nese vonným lesem a slunce začíná prozařovat vše, dobrá nálada mi vydržela celý den, škole navzdory.
Žádné komentáře:
Okomentovat